Organizace příbuzných duševně nemocných

"Najde-li člověk s duševním onemocněním své místo ve společnosti, je to přínos nejen pro něho, ale pro celou společnost."

Platforma pro transformaci péče o lidi s duševním onemocněním, která je seskupením zástupců odborných společností, poskytovatelů služeb, pacientských a rodičovských organizací, i jednotlivců, přijala již v roce 2012 deklaraci o transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v České republice (celé znění deklarace je na webu Platformy http://www. platformaprotransformaci.cz). Cílem Platformy je zasazovat se o skutečnou transformaci a deinstitucionalizaci péče o lidi s duševním onemocněním v České republice.

Zásadním úkolem aktuálně probíhající Reformy psychiatrické péče musí být transformace celého systému tj. vytvoření dostatečné kapacity potřebných služeb mimo existující psychiatrické nemocnice (ambulantní a komunitní služby, nově vznikající centra duševního zdraví (CDZ), psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic) a realokace a postupné omezování lůžkových kapacit psychiatrických nemocnic. Restrukturalizovaná síť péče musí být komplexní, tj. zahrnovat služby zdravotní, sociální a právní a služby v oblasti bydlení, práce, vzdělávání atd. a koordinovaná, zajišťující kontinuitu péče, s jasně stanovenou odpovědností za spádovou oblast. Současně musí být podpořeni lidé pečující o své blízké.

Cílem musí být široce dostupná podpora, která v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením umožní všem lidem s duševními problémy prožít svůj život v běžném lidském společenství mimo ústavní zařízení.

V oblasti organizace péče a jejího financování musí být definována zodpovědnost jednotlivých rezortů, včetně zodpovědností dalších relevantních subjektů (zdravotní pojišťovny atd.). Musí být definována spolupráce a zároveň rozdělení zodpovědnosti na národní, krajskou a obecní úroveň a musí být nastaveno dlouhodobě udržitelné financování nově tvořeného systému. Jsme přesvědčeni o potřebě ekonomické analýzy celého systému, která umožní otevřeně diskutovat o tom, zda investice do velkých lůžkových zařízení jsou z dlouhodobé perspektivy racionální.

Důležité změny se musejí odehrát nejen na úrovni organizace péče, ale i v postojích a chování poskytovatelů služeb i celé společnosti vůči lidem s duševními problémy. Proto je nutné cíleně modifikovat vzdělávací systémy a realizovat široké spektrum destigmatizačních aktivit.

Změny v systému péče o duševní zdraví vyžadují podporu, zapojení a součinnost více aktérů a musí mít záštitu vlády ČR. Důležitá je správná alokace zdrojů ze SF a kontrola jejich hospodárného využití.

Zasazujeme se o to, aby proces změn probíhal transparentně a s konzultační podporou zahraničních expertů a institucí. Za nezbytné považujeme průběžné vyhodnocování změny systému vzhledem k dopadům na cílové skupiny. Kvalita služeb a naplňování lidských práv by měly podléhat nezávislé kontrole.

Spolu s důrazem na skutečnou deinstitucionalizaci budeme podporovat zavádění inovací, zapojování lidí s vlastní zkušeností s duševním onemocněním do poskytování služeb, do vzdělávání, do destigmatizačních kampaní i rozhodovacích procesů.

Trváme na vytvoření rámcových (regionálních, krajských) plánů sítě služeb, jejichž součástí bude co nejrychlejší transformace velkých lůžkových zařízení a využití jejich kapacit pro budování moderního systému služeb v komunitě.

Máme za to, že horizontem reformy musí být zotavení (recovery) lidí s duševními problémy nejen jako příjemců odborných služeb, ale jako aktérů, kteří přispívají k růstu a blahobytu celé společnosti.

Červen 2016 

Dne 28. 5. 2016 se v Leuvenu, Belgie, konala výroční schůze členských organizací Evropské federace organizací rodinných příslušníků duševně nemocných EUFAMI. Sympathea je jejím členem od r. 2006.


V EUFAMI došlo k výrazné „genderové“ změně na postu prezidenta (Berta Johnsona nahradila Miia Männikkö z Finska) a generálního ředitele (místo Kevina Johnsona působí nyní Belgičanka Aagje Ieven). Byl též představen obměněný výkonný výbor, na jehož doplnění byl zvolen kandidát z belgické organizace Similes. Také administrativa se změnila. (skvělá Winne Ko a dobrovolník Diego Calligaro)


Po schválení loňské výroční zprávy EUFAMI byla na programu budoucí strategie EUFAMI. Pro české rodičovské organizace je důležitá plánovaná pomoc východoevropským rodičovským organizacím v jejich rozvoji a obnovení skvělého programu Prospect.


Schůze se zúčastnila také Janine Berg-Peer z Berlína (na obr. je 2. zleva), která napsala na základě vlastní zkušenosti s duševně nemocnou dcerou knihu „Sebeobětování není řešení“ o chování nás rodičů k duševně nemocným potomkům. Plánujeme pozvat ji do Prahy koncem září a udělat s ní besedu na toto téma. Zavčas rozešleme pozvánky.

Za Sympatheu o.p.s. se schůze zúčastnila Jana Poljaková.

eufami

Přítomní odborníci: MUDr. Uhrová, MUDr. Hollý, MUDr. Papežová a MUDr. Vevera,

Přednášející: MUDr. Hollý a MUDr. Papežová - Seznámení s rolí Center duševního zdraví (CDZ)

Účel CDZ - včasná detekce a analýza psychózy, příznaky psychózy, krizové centrum, alespoň půl úvazku psychologa a psychiatra - každý pracovní den, prozatím bez lůžek, protože na to nejsou podmínky pro zřízení, v současné představě 4 zdravotní pracovníci a 4 sociální, později 7 a 7. Plánována zatím 4 CDZ: Přerov, Brno, Vysočina a Praha, z evropských fondů 15 - 20 center do 2 - 3 let.

Seznámení s rolí Ambulancí s rozšířenou působností - prezentovala MUDr. Papežová. V současné době jsou lepší podmínky pro výkon terénní sestry, ale je málo proškolených pracovnic, nicméně je situace lepší, než před lety, a stále se zlepšuje. Dříve psychiatři ambulantní ordinace neměli možnost a oprávnění vykonávat "terénní léčbu - práce mimo ordinaci" a až s povolením výkonu léčby pomocí terénních sester se pomalu, ale přece, posouváme k potřebné terénní práci.

Položila jsem v diskuzi otázku, zda se počítá i s léčbou duševně nemocných, kteří z nějakého důvodu odmítají léčbu, např. když jim chybí náhled na duševní onemocnění a k tomu se rozvinula diskuze, kdy zejména jedna z bývalých pacientek měla velkým problém se zasahováním do osobních svobod jednotlivce. Ale i docent Vevera připustil, že je toto potřeba a podle pana doktora Hollého se v CDZ má provádět spolupráce obce a jejích pracovníků sociálních odborů lokálně znalých s těmito lokálními CDZ a s pomocí
terénních týmů hledat možnost jak navázat komunikaci s těmito pacienty či případně ještě neléčenými osobami v jejich přirozeném prostředí.

Zda to takto zafunguje v praxi, se teprve ukáže.

Zapsala Šárka Zídková

Dne 23.2.2016 se konala v Moving Station v Plzni 1. česká mezinárodní konference o recovery (úzdravě) pořádaná Ledovcem Plzeň. Byly uvedeny tři skvělé přednášky (Marka Raginse z Kalifornie, Zsolta Bugarszkiho z Estonska a Martina Hollého, řed. PNB).

Zaznělo v nich hodně užitečných postřehů, zkušeností a rad (např.: duševně nemocný člověk má tvořivý potenciál, který je třeba rozvíjet, není pouhým nositelem vážné nemoci, která ho stigmatizuje, touží po své společenské úloze a "zdravým" lidem prospívá být v jeho společnosti…..).

V dubnu budou Ledovcem připraveny videovýstupy z těchto zajímavých přednášek i workshopů. Můžeme o nich diskutovat na našich setkáních. Zúčastnily se Jana Poljaková a Blanka Kašparová a velmi obdivovaly také skvělou organizaci, tlumočení, zrekonstruovaný prostor bývalého nádraží a výborné občerstvení.

Dne 16.12.2015 se koná ve Vondráčkově posluchárně PK Ke Karlovu přednáška pro veřejnost. Téma: Zdravotnický ombudsman.

Podkategorie