Organizace příbuzných duševně nemocných

Aagje Ieven, výkonná ředtelka EUFAMI, se zúčastnila konference o evropské mládeži v Praze. Dne 22. 6. 2017 se s ní setkala Jana Poljaková. Představila Aagje práci Sympathey a SPDN v souvislosti s Reformou psychiatrické péče. Reditelka EUFAMI v Praze

Aagje mluvila o chystaných oslavách 25 let od vzniku EUFAMI v prosinci 2017. Mimo jiné bude tyto oslavy provázet aukce sošek a obrazů malovaných lidmi trpícími duševní nemocí. Každá členská organizace z 28 zemí Evropy vyšle svého delegáta, který přiveze do belgického Leuvenu, kde organizace EUFAMI sídlí, 3 výtvory, z nichž bude vybrán porotou 1 nebo 2 do aukce. Výtěžek aukce půjde na dobročinnou akci.

Vyzýváme výtvarně nadané ženy a muže se zkušeností s duševní nemocí, aby kontaktovali Janu Poljakovou. (tel. 777 240504, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

Vážení přátelé,

s lítostí Vám oznamuji, že nás v pondělí 30.1. 2017 navždy opustil Jan F. Jaroš, ředitel Kolumbu. Vždy se usilovně snažil o destigmatizaci a zplnomocnění duševně nemocných.

Věnujte prosím tichou vzpomínku jeho památce.

Níže je smuteční oznámení a foto z rozloučení.

Na PK Ke Karlovu proběhlo 14.12.2016 setkání uživatelů psych. péče se zástupci výboru PS ČLS JEP.

Úvodní slovo přednesl nový předseda PS ČLS JEP doc. Martin Anders, ve kterém informoval o předpokladu pokračování v již rozpracovaných projektech: centra duševního zdraví, kdy v prvé fázi půjde o 5 center, následně 16 a v poslední vlně do 30. Prvních 5 center by mělo významně zlepšit kvalitu poskytované péče.

Vyhlášená soutěž bude mít patrně nové podmínky, pod kontrolou nového ministra zdravotnictví.

Obecně současný stav je takový, že psychiatrická odd. v nemocnicích jsou ztrátová, tak zájem taková odd. nově otevírat není. Pracuje se na pasportizaci současného stavu stávajících zařízení, pro provedení transformace.
Nový pan ministr prozatím prohlašuje, že chce být ministrem pacientů - takže se nabízí doporučení pro pomocné pacientské organizace vytvářet větší tlak na ministerstvo v zájmu pomoci prosadit lepší péči pro duševně nemocné. Nejpodstatnější období bude prvé 4 měsíce po novém roce, než budou přípravy nové volby.

Dále vystoupila MUDr. Simona Papežová s informacemi o scházení pracovních skupin. Ve zhodnocení jejich činnosti lze říci, že se udělalo hodně práce, vznikly zásadní výstupy se kterými se bude dále pracovat. To co je cítit, je stav, že někde vázne regionální poskytování ambulantní péče v dostatečné míře. Vše se řeší pro tvorbu dostatečné sítě terénních sester. Zdravotní pojišťovny vyžadují počty služeb, co je kde konkrétně poskytováno.

Z hlediska práce pracovních skupin se skupiny dělí na: 

  • skupinu pro humanizaci, ambulance (ambulance s rozšířenou působností),
  • pro udržitelné financování,
  • pro legislativu,
  • vzdělávání,
  • destigmatizaci,
  • mezirezortní,
  • adiktologii,
  • neurodegenerativní onemocnění,
  • dětské psychiatrie,
  • atd.

 

Dále hovořil nově ustavený manažer reformy Ing. Michael Viereckl, najatý odbornou společností za jejich peníze a jím je předkládáno ministerstvu vše co se dohodne a je potřeba vyjednat, ale je potřeba si říci, že v současné době není na ministerstvu potřebný počet zástupců, se kterými by bylo možno projednávat nutné změny, které odborná společnost se snaží prosadit. Současný vyměněný ministr zdravotnictví nemá potřebné povědomí, co je potřeba změnit v psychiatrii, je potřeba znovu vše vysvětlovat, obhajovat. Manažer je denně v kontaktu s paní Matějkovou, která je jedinou osobou se kterou lze hovořit o nutných problematikách, která mají být řešeny.

Vzniká manuál pro poskytování péče podle jiných modelů, jako je Terst apod. Vytváří se mapování sítě poskytovatelů odborné péče a pomoci.Vzniká interaktivní mapa podle krizových center, obdoba "Onkonetu".
Zjistilo se, že např. nejsou správně nastaveny mechanizmy chránící terénní pracovníky, jako je definování jejich pracovních oděvů, hrazení případných úrazů vzniklých při poskytování péče apod. Je potřeba zviditelňovat tuto problematiku . Je zpracovaná mapa rozsahu systému neziskovek, komunitní péče, poskytovatelů plánovaných center duševního zdraví. Jsou potřeba vzdělávací aktivity pro osoby ochotné se zapojit, vč. osobního rozvoje. Hledají se pro tuto činnost schopní lidé.

Plán je nezávislá kontrola kvalitní péče. Tématem kvalita péče a jejich doporučené postupy. Poskytovatelé budou muset být kontrolováni z hlediska kvality pro uživatele.
Ministerstvo bude vyhlašovat nové záměry.

V diskusi pak pan Jaroš (zástupce Kolumbusu) navrhl uspořádání akce pro aktivní pacienty a pacientské organizace, tak aby se dalo dohromady co udělat proto, aby potřeby duševně nemocných byly více slyšet?
Psychiatrická společnost vydává informační zpravodaj, který může zasílán svým členům.

Měla by tak proběhnout konference zaměřená na transformaci pacientských služeb, zaměřená na bezpečnost z pohledu pacienta a personálu, budou se hledat odpovědi na vnímání. Je záměr, že v PN v Bohnicích budou tuto debatu otevírat co nejvíce.

Do diskuse také přispěl pan Ing. Závišek, kdy navrhl ustavit skupinu, která zmapuje, stanoví termíny kontroly fakultních nemocnic a klinik, ale toto zástupci odborné veřejnosti odmítli s tím, že současná vyvíjená činnost je pro toto dostatečná. Naopak bylo konstatováno, že by mělo dojít k co největšímu stmelení všech zástupců pacientů a jejich samotných, tak aby našli shodnou řeč a souhlasné stanovisko, se kterým by pak se vystupovalo dále, protože tyto neshody jsou pak nakonec především v neprospěch duševně nemocných.

Za sdružení Sympathea, Ondřej a Šela, pak na vznesený dotaz na zástupce odborné společnosti, zda se počítá i se spoluprací a poskytováním informací od příbuzných duševně nemocných, bylo sděleno, že samozřejmě je vítána každá součinnost, včetně organizací příbuzných pacientů.

Závěrem se tedy hovořilo hlavně o nutnosti sjednocení a nalezení společných stanovisek, které jediné můžou přinést tolik potřebné změny v poskytování psychiatrické péče!!!

Dne 1.11.2016 se konala v Poslanecké sněmovně konference s názvem Společnost a duševně nemocní pod záštitou místopředsedkyně Zdravotního výboru paní Radky Maxové a její asistentky a ředitelky Inkluze, z.ú., paní Štěpánky Vajnerové.

Po skončení konference slíbila paní poslankyně Maxová, že se se zdravotním výborem na problémy v psychiatrii zaměří.

Mezi pozvanými řečníky byli MUDr. Radkin Honzák, náměstkyně ministra zdravotnictví a vedoucí Odboru koncepcí a strategií Lenka Ptáčková-Melicharová, bývalá ministryně spravedlnosti JUDr. Helena Válková, zástupci SÚKLu, zástupce Úřadu ombudsmanky, ale i ředitelé Fokusu (Pavel Novák) a plzeňského Ledovce (Martin Fojtíček).

Za "uživatele" promluvil Jan Jaroš, ředitel Kolumbusu a za rodinné příslušníky duševně nemocných Jana Poljaková, ředitelka Sympathey, o.p.s.

Její příspěvek najdete zde:  Prezentace k vystoupení v poslanecké sněmovně

"Najde-li člověk s duševním onemocněním své místo ve společnosti, je to přínos nejen pro něho, ale pro celou společnost."

Platforma pro transformaci péče o lidi s duševním onemocněním, která je seskupením zástupců odborných společností, poskytovatelů služeb, pacientských a rodičovských organizací, i jednotlivců, přijala již v roce 2012 deklaraci o transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v České republice (celé znění deklarace je na webu Platformy http://www. platformaprotransformaci.cz). Cílem Platformy je zasazovat se o skutečnou transformaci a deinstitucionalizaci péče o lidi s duševním onemocněním v České republice.

Zásadním úkolem aktuálně probíhající Reformy psychiatrické péče musí být transformace celého systému tj. vytvoření dostatečné kapacity potřebných služeb mimo existující psychiatrické nemocnice (ambulantní a komunitní služby, nově vznikající centra duševního zdraví (CDZ), psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic) a realokace a postupné omezování lůžkových kapacit psychiatrických nemocnic. Restrukturalizovaná síť péče musí být komplexní, tj. zahrnovat služby zdravotní, sociální a právní a služby v oblasti bydlení, práce, vzdělávání atd. a koordinovaná, zajišťující kontinuitu péče, s jasně stanovenou odpovědností za spádovou oblast. Současně musí být podpořeni lidé pečující o své blízké.

Cílem musí být široce dostupná podpora, která v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením umožní všem lidem s duševními problémy prožít svůj život v běžném lidském společenství mimo ústavní zařízení.

V oblasti organizace péče a jejího financování musí být definována zodpovědnost jednotlivých rezortů, včetně zodpovědností dalších relevantních subjektů (zdravotní pojišťovny atd.). Musí být definována spolupráce a zároveň rozdělení zodpovědnosti na národní, krajskou a obecní úroveň a musí být nastaveno dlouhodobě udržitelné financování nově tvořeného systému. Jsme přesvědčeni o potřebě ekonomické analýzy celého systému, která umožní otevřeně diskutovat o tom, zda investice do velkých lůžkových zařízení jsou z dlouhodobé perspektivy racionální.

Důležité změny se musejí odehrát nejen na úrovni organizace péče, ale i v postojích a chování poskytovatelů služeb i celé společnosti vůči lidem s duševními problémy. Proto je nutné cíleně modifikovat vzdělávací systémy a realizovat široké spektrum destigmatizačních aktivit.

Změny v systému péče o duševní zdraví vyžadují podporu, zapojení a součinnost více aktérů a musí mít záštitu vlády ČR. Důležitá je správná alokace zdrojů ze SF a kontrola jejich hospodárného využití.

Zasazujeme se o to, aby proces změn probíhal transparentně a s konzultační podporou zahraničních expertů a institucí. Za nezbytné považujeme průběžné vyhodnocování změny systému vzhledem k dopadům na cílové skupiny. Kvalita služeb a naplňování lidských práv by měly podléhat nezávislé kontrole.

Spolu s důrazem na skutečnou deinstitucionalizaci budeme podporovat zavádění inovací, zapojování lidí s vlastní zkušeností s duševním onemocněním do poskytování služeb, do vzdělávání, do destigmatizačních kampaní i rozhodovacích procesů.

Trváme na vytvoření rámcových (regionálních, krajských) plánů sítě služeb, jejichž součástí bude co nejrychlejší transformace velkých lůžkových zařízení a využití jejich kapacit pro budování moderního systému služeb v komunitě.

Máme za to, že horizontem reformy musí být zotavení (recovery) lidí s duševními problémy nejen jako příjemců odborných služeb, ale jako aktérů, kteří přispívají k růstu a blahobytu celé společnosti.

Červen 2016 

Podkategorie