Organizace příbuzných duševně nemocných

Rodiče sobě - Hranice na Moravě

Do programu Rodiče sobě se můžete zapojit i u Vás. Program Rodiče sobě v Hranicích na Moravě a okolí koordinuje Jana Oravová.

Máte-li zájem o informace k programu Rodiče sobě, případně jste-li rozhodnutí zúčastnit se setkání rodičů, kontaktujte mne, prosím, na telefonu či e-mailem:

Jana Oravová, mobil: 776 079 153, e-mail: jana.oravova@seznam.cz

Můžete si stáhnout Informační leták

Rodina a blízcí hrají v životě člověka s duševním onemocněním nezastupitelnou roli, a to nejen v procesu jeho uzdravování. Každá nemoc, zvláště pak nemoc dlouhotrvajícího rázu, znamená pro celou rodinu zátěž psychickou, sociální i finanční.

Pokud se v rodině vyskytne nemoc, pak reakce na tento fakt probíhají v různých fázích:

  1. Fáze popření – jedná se o odmítání faktu nemoci; kdy se např. rodiče snaží popírat chorobu, chovají se k nemocnému stále stejně, jako by byl pořád zdravý, nechtějí o nemoci vůbec mluvit, ani o ní slyšet, neakceptují danou situaci, apod.
  2. Fáze hněvu a agrese – navozuje tendenci s nemocí bojovat, změnit věci silou a vůlí.
  3. Fáze postupné adaptace – dochází k vyrovnávání se se situací, začíná převažovat potřeba hledat pomoc a léčení.

Oproti somatické nemoci, má onemocnění psychiatrické dvě velké nevýhody. Za prvé jej není lehké ve většině případů včas diagnostikovat, léčit a potom ani předvídat jeho průběh; a za druhé je mnohdy opředeno různými mýty a negativními předsudky lidí, nebo-li stigmatem, který vzniká především na podkladě neporozumění problematiky duševní nemoci.

Stává se také, že nemocný je pro rodinu zcela nepřijatelný, dochází k vytvoření odstupu od nemocného, k jeho izolaci. Psychiatrické onemocnění má ovšem dopad nejen na nemocného jedince, ale na celou rodinu! To je také důvod, proč je potřeba se scházet, nebýt uzavřený se svými problémy jen ve své vlastní ulitě, komunikovat s jinými rodiči a blízkými lidí s duševním onemocněním.

Chci rodičům a blízkým těchto lidí vzkázat: Nebuďte se svým trápením sami! Pojďme společně pro nás a naše nemocné potomky či blízké udělat něco, co přispěje ke zkvalitnění a zlepšení života s nemocí. Tohoto cíle dosáhnout společně nejen slovy, ale zvláště pak konkrétními činy.